Příběh Jaruška

Život po diagnóze už nikdy není stejný

V době, kdy mi lékaři zjistili nádor na mozku, byly moje dcery už dospělé. Mladší dcera měla syna Kubíčka a já jsem se těšila na roli aktivní babičky. Netušila jsem, že se mi život během krátké chvíle změní o sto procent.

Před operací jsem byla akční člověk, plný energie. Dnes nezvládám výšky ani udržet rovnováhu. Věci, které pro mě byly samozřejmé, jsou najednou nepřekonatelnou překážkou. Učím se přijímat nové limity a žít jiným tempem, než na jaké jsem byla celý život zvyklá.

Přeji si, aby svět věděl, že taková nemoc může potkat kdykoliv a kohokoliv. Bez ohledu na věk, plány nebo dosavadní životní styl. Zároveň bych si přála, aby se změnil přístup okolí k lidem s vážným onemocněním. Často totiž nejde jen o fyzické následky, ale i o neviditelný boj, který člověk svádí každý den.

Každá taková maminka by měla mít oporu – v rodině, mezi blízkými nebo alespoň v organizacích, které dokážou pomoci a porozumět. Protože rakovina není nemoc jednoho člověka. Je to nemoc celé rodiny. Ať už jsou děti malé, nebo dospělé.